Kohoutov
Nebuďme lhostejní, příště to může být dítě někoho z nás
Procházka obcí (Fotogalerie)
Dopravní nehoda u pekárny se všech bezpochyby hluboce dotkla, zraněnému dítěti jistě všichni přejí co nejrychlejší úplné uzdravení. Nehoda by nás měla také dovést k zamyšlení, zda jsme udělali a můžeme udělat více pro to, aby se nebezpečí takové události alespoň trochu omezilo. Je bez debaty, že za děti zodpovídají hlavně rodiče, jenže neustálý dohled je reálně nemožný a přiznejme si, že když jsme byli dětmi, tak by nám trvalý rodičovský dozor celé dětství a mládí pěkně otrávil.
Omladina pobíhající či kroužící na jízdních kolech kolem silnice i po ní nebo po setmění puberťáci v módní černé, se špunty sluchátek v uších a s kapucí na hlavě jsou bohužel denním jevem a nelze čekat, že se to změní. Děti už jsou takové a nemůžeme od nich očekávat takovou míru opatrnosti a zodpovědnosti, které nejsou leckdy schopni i mnozí dospělí. Je proto na nás všech, abychom, pokud to situace vyžaduje, překonali nechuť nebo i pohodlnost a děti napomenuli bez ohledu na to, čí jsou. Nemůžeme samozřejmě očekávat, že jim to napomenutí v hlavách nadlouho uvázne, ale i ta chvilka může být rozhodující, zda budeme ze silnice smývat krev dalšího dítěte nebo ne.
Můžeme se zamyslet i nad jinými opatřeními než je pouhé výchovné působení. Děti byly vykázány z plácku naproti okálu, aby si šly hrát na hřiště, kde je bezpečněji. To je bezesporu pravda, ale trasa na hřiště vede obcí po dnes nebývale frekventované silnici a je čtyřikrát delší než trasa od pekárny na plácek, mimo jiné trasa také vede kolem stále nezabezpečené ruiny hospody, která děti samozřejmě láká. K zákazu hry na plácku jistě byly pádné důvody, přesto si ale myslím, že by stálo za to rozhodnutí přezkoumat, zvláště kdyby se na plácku provedla některá bezpečnostní opatření a mimo to by tam byly děti pod lepším dohledem.
Nebuďme lhostejní, příště to může být dítě někoho z nás.
Nebuď lhostejný, příště to může být tvoje dítě.
| Jan Bucek |